Žijeme folklórem našeho kraje

Zeměpisná oblast Horácko představuje křižovatku či pomyslný střed Čech a Moravy. Právě tudy, kolem pramenů řek Sázavy, Oslavy či Jihlavy procházely cesty poutníků z východu na západ i zpět, ale také odtud, z chudého kraje pod horami, odcházely za prací generace řemeslníků, zemědělských nádeníků, ale také muzikantů. Všichni se pak vraceli na zimu domů a kromě vydělaných peněz si přinášeli nové písničky a melodie. Tyto zpívánky během pár let zdomácněly pod střechami vesnických chalup a hospod a tak se mohli jejich budoucí sběratelé a zapisovatelé jenom divit, odkud že se všechny tyto tak různorodé nápěvy vzaly.

Od Západní Hané a Brněnska na východě, až po Chrudimsko, či Pelhřimovsko na druhé straně. A mezi nimi pak centrum Horácka představované Žďárskem, Jihlavskem a Velkomeziříčskem. Tak lze vymezit tento rázovitý region a na tomto základě se pokusit najít jeho hudební charakter.

Josef Adžik - Hora, zakladatel žďárské Horácké muziky patří, vedle Zdeňky Jelínkové, Marie Toncrové a Míly Brtníka mezi nejvýznamnější sběratele lidových horáckých písní druhé poloviny minulého století. Právě na jeho záznamech a úpravách stojí kmenový repertoár Horácké muziky. Ta pod jeho vedením vznikla před více než čtvrt stoletím, tehdy především jako doprovodná kapela místních folklorních tanečních souborů. Ve své době tito hudebníci navázali na činnost muzik reprezentujících tradiční hudební výraz a nástrojové složení. Mělo to svoje opodstatnění. Folklor na Horácku a v našem případě především na Žďársku, musel být nejprve znovu objeven a interpretován. Teprve v posledních letech pak přišel čas pro nové formy projevu, způsoby aranžování a instrumentaci. Souvisí to i se současným pohledem na folklorní hudbu v širším měřítku. Se snahou o její větší zpopularizování a využití jejich motivů v dalších hudebních formách.

Právě touto cestou se v současnosti členové Horácké muziky chtějí ve své samostatné produkci ubírat. Stejně jako její zakladatel přišli i další současní členové souboru z jiného hudebního prostředí. Logicky se tak jejich hráčská zkušenost a cesta k ní promítla v nové instrumentaci či přímo ve využití na Horácku netradičních nástrojů. Obdobný problém však řešili jejich dávní hudební kolegové před stoletími, když přinášeli do kraje už zmíněné nové melodie a harmonické postupy.

Velice nás těší, že naši produkci v období leden až duben 2020 ocenili posluchači folklorní hitparády Rádia Proglas Folklorní sedmička, kde jsme díky popularitě našich tří písní získali prestižní posluchačské ocenění "Zlatý výběr". 

Společně se soubory Studánka a Kamínek z celého ❤ děkujeme všem, kteří nám pomohli financovat účast na Mezinárodním folklorním festivalu Côte d'Azur 2024. Kliknutím na obrázek výše se dostanete na poděkování na našem facebooku.